Mezinárodní závazky pro záchranu planety

Klimatické dohody mimo jiné řeší, v jakém stavu přenecháme planetu následujícím generacím. Zdroj: https://depositphotos.com

Katastrofy způsobené globálním oteplováním se významně podepisují na životě na Zemi. Mají však vliv i na státní výdaje – podle odhadů stály v posledních 25 letech nápravy škod způsobené teplotními výkyvy asi 1,4 triliónů dolarů. Neutěšená situace přiměla společenství jako OSN nebo Evropskou unii k mnoha nápravným opatřením. Znáte nejznámější mezinárodní závazky a dohody, které by měly přispívat k trvale udržitelnému rozvoji?

1. Rámcové dohody OSN

Jedním z nejdůležitějších dokumentů OSN na ochranu životního prostředí je Rámcová úmluva OSN o změně klimatu. Byla podepsána v roce 1992 v Rio de Janeiru jako výsledek dlouholetých diskuzí o klimatických změnách. 196 smluvních států se v ní zavázalo k redukci emisí skleníkových plynů a rozvoji příslušných technologií, k podpoře výzkumu i veřejné osvěty nebo ke vzájemné komunikaci a spolupráci.

Do dnešní doby představitelé států Rámcovou úmluvu OSN několikrát revidovali. Nejznámějšími dodatky jsou Berlínský mandát, Kjótský protokol nebo Pařížská dohoda.

Náklady na odstraňování škod způsobených průmyslem stojí celosvětově stovky miliard dolarů ročně. Zdroj: https://pixabay.com

Kjótský protokol

V roce 1997 byl v Japonsku dojednán protokol, ve kterém se průmyslové země zavázaly ke snížení emisí skleníkových plynů o 5,2 %. Průměrné emise těchto šesti plynů (například oxidu uhličitého, oxidu dusného nebo metanu) jsou průběžně monitorovány a na konci druhého kontrolního období, v roce 2020, budou vyhodnoceny.

Kjótský protokol klade důraz na investice do energeticky úsporných technologií nebo úspory energie v obytném sektoru. Právě v jeho rámci byly vytříděny prostředky také na český dotační program Nová zelená úsporám.

Pařížská dohoda

S cílem co nejdříve snížit celosvětové emise skleníkových plynů dojednaly členské státy OSN v roce 2015 v Paříži úmluvu o změně klimatu. Takzvaná Pařížská dohoda má pomoct k výraznějšímu zbrojení proti nežádoucím klimatickým změnám. Jedním z hlavních cílů je snížení nárůstu průměrné globální teploty pod hranici 2 °C oproti preindustriálnímu období v polovině 18. století.

Všechny smluvní strany se v rámci dohody zavázaly k přípravě vlastní strategie nízkoemisního rozvoje do roku 2020 a následné pravidelné prezentaci dosažených výsledků každých pět let. Jako první smlouvu ratifikovali největší světoví emitenti skleníkových plynů jako Čína, USA nebo Německo. Česká republika dohodu podepsala v dubnu 2016.

2.    Ekologické rámcové směrnice EU

Ekologií se Evropská unie výrazněji zabývá od summitu v Paříži v roce 1972, kdy se členské státy scházely ještě pod hlavičkou Evropského hospodářského společenství. První environmentální programy spatřily světlo světa o rok později.

Ekologickými a klimatickými problémy se dnes v EU zabývá například:

  • Směrnice o ptácích, která se zabývá ochranou ptáků, péčí o ně i regulací jejich počtů, vyhlašováním ptačích oblastí atd.
  • Směrnice o stanovištích, která vymezuje chráněná rašeliniště, bučiny, vřesoviště i ústí řek do moří.
  • Vodní rámcová směrnice, která zavazuje členské státy k dosažení lepšího stavu povrchových i podzemních vod a řešení otázek úspory vody.
Klimatické dohody mimo jiné řeší, v jakém stavu přenecháme planetu následujícím generacím. Zdroj: https://depositphotos.com

3.    Závazky k elektromobilitě

Ke snižování emisí prostřednictvím rozvoje velice diskutované elektromobility se zavazují státy i automobilky po celém světě. V Německu by se do patnácti let měly vyrábět výhradně elektromobily, v Norsku jezdí třetina aut na baterii už dnes. Do roku 2025 zde chtějí úplně zakázat registraci nových aut se spalovacím motorem.

Letos na jaře se s patnáctiletým plánem na podporu elektromobility přidala také Indie. Ta chce do roku 2030 snížit náklady na dovoz ropy na polovinu.

Česká vláda schválila v roce 2015 Národní akční plán čisté mobility, který má kromě elektricky poháněných automobilů v následujících letech podporovat také auta na CNG nebo hybridní pohon. Tuzemská automobilka Škoda chce do roku 2025 vyrábět až 5 typů elektromobilů.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*