Skleníkový efekt a jeho důsledky: stihne se lidstvo zachránit před katastrofou?

Ekologické pohromy způsobené skleníkovými plyny postihují nás i naši planetu, i když to možná v každodenním životě vždy tak úplně nevnímáme. Následky jsou někdy tragické více, někdy méně. Jisté je, že společnost stále nepřistupuje k nezbytným opatřením tak rychle, jak by měla. Jaké problémy tím sami sobě i našim nejbližším připravujeme?

1. Horko

Vedra jsou zátěží pro organismus především starých lidí a dětí, termoregulační mechanismy ale při extrémních teplotách kolabují prakticky u všech ostatních savců. Vyčerpání horkem má poškozující vliv na mozek i ostatní orgány a v extrémních případech může skončit smrtí. Vlna veder v Chicagu měla v roce 1995 na svědomí přes 700 lidských životů.

V některých rizikových oblastech může k podobným krajním případům začít výhledově docházet až třikrát do roka. Podle vědců by se situace měla okamžitě řešit razantním omezením spalování fosilních paliv.

2. Sucho

Stoupající teploty snižují hladiny řek a jezer a zemi připravují o vlhkost. Suchá půda přestává být úrodnou. Na zemědělství je přímo závislých téměř 40 % světového obyvatelstva, tedy asi 1,3 miliardy lidí. Sucho se neprojevuje jen na jejich značně snížených příjmech – v některých afrických oblastech často nastává hladomor.

Ten se v budoucnu může stát problémem celosvětovým, stejně jako rychlé snižování zásob pitné vody, se kterou se hlavně ve vyspělejších zemích bezohledně plýtvá. Snahou o úsporu vody v domácnosti se přitom ke snížení úbytků může přičinit každý z nás.

3. Záplavy

Vyschlá půda má sníženou schopnost pojmout větší množství vody a v případě náhlých dešťů pak tím spíš hrozí záplavy. Ty mají od konce 90. let až do dneška v České republice na svědomí kolem stovky osob. Katastrofálnost následků se různí podle objemu proudící vody, už půlmetrová hladina s sebou ale dokáže vzít automobil.

Na vzniku povodní mají značný podíl necitlivé zásahy do krajiny, těžká zemědělská mechanizace nebo masivní těžba lesů, které jsou jinak schopny velké množství vlhkosti zadržet. Do protipovodňové prevence se tak hned v samém počátku můžete sami zapojit tříděním papíru a jeho následnou recyklací.

4. Požáry

Klimatické změny způsobené člověkem stojí za zdvojnásobením počtu oblastí zničených požáry na západě USA mezi lety 1985 až 2015 – podle studie z loňského roku z 2,1 milionů akrů na současných 10,1 milionů. Ačkoliv by se situace nejspíš zhoršovala i tak, odborníci jsou přesvědčeni, že vliv člověka je ze všech nejvýraznější.

Vysušená vegetace je náchylnější k požáru také v Kanadě, Indonésii nebo v Amazonském deštném pralese. V nejtragičtějších odhadech se kalkuluje i s možností, že by některé lesnaté oblasti časem vyhořely do posledního stromu.

5. Tání ledovců

Na obou pólech dochází k masivnímu tání ledovců – na svém objemu ubývají každým rokem až o metr a pod hladinou ještě více. Problém se přitom netýká jen severního a jižního pólu, ale také Alp nebo ledovců v Pákistánu.

Ledovce jsou přitom důležité pro absorbování tepla a jejich úbytkem budou tak ještě o to víc stoupat teploty po celém světě. Bezprostředním důsledkem je kromě vyhynutí některých živočišných druhů také stoupání hladin moří. Vědci odhadují, že by se oceány v následujících sto letech mohly zvednout až o 7 metrů.

6. Bouře a hurikány

Na Haiti si v loňském roce hurikán Matthew vybral tisíc obětí na životech převážně mezi nejchudším obyvatelstvem. Hurikán Katrina měl v USA v roce 2005 na svědomí přes 1 200 lidí. U nás máme ještě v dobré paměti orkán Kyrill, který si v roce 2007 vyžádal 4 oběti na životech a zničil část šumavské přírody.

Jednou z mála dobrých zpráv je, že by globální oteplování mohlo počet podobných katastrof na celém světě snížit. Špatnou zprávou je, že potom budou bouře a hurikány o to silnější a ničivější. Jsou totiž posíleny latentním teplem, na jehož tvorbě se skleníkový efekt podílí.

7. Migrace

Nemožnost obživy a hlad, stoupající hladiny moří, domovy zničené suchem nebo požáry se do stěhování národů promítají už dnes. Úrodným a pohromami dosud méně dotčeným územím do budoucna hrozí zahlcení novým obyvatelstvem.

Pokud vám taková situace není lhostejná, přistupujte zodpovědně k životnímu prostředí. Každodenní ekologie spočívá v maličkostech a zmírnění dopadů člověka na planetu může být pro generace v blízké budoucnosti otázkou života a smrti.

Více se o vhodných řešeních dočtete například v ekologickém rádci E.ON.