Byt k pronájmu, který sama finančně neutáhnu aneb jak jsem zcela neplánově přišla ke spolubydlící a spoustě problémů

Před nějakým časem jsme si s přítelem našli byt k pronájmu a ze začátku vypadalo vše jako naprostá idylka, ale již od začátku jsem si byla vědoma toho, že to bude finančně náročné. Přeci jen jsem pořád ještě studentkou a pracuji na poloviční úvazek, a tak si nemohu moc vyskakovat. To jsem ale ještě netušila, jak se nám celá situace může zkomplikovat   pracovním pobytem mého přítele. 

Krátce poté, co jsme našli ideální byt k pronájmu přišel šok – přítel musí odjet na půlroční pracovní pobyt

Naše idylka skončila v momentě, kdy mi přítel oznámil, že byl v práci pověřen pracovním pobytem. To by nebylo nic tak hrozného, kdyby ovšem ten pobyt neměl trvat půl roku. Půl roku! Celých šest měsíců. Po prvotním šoku, kdy jsem si nedokázala představit, že bez sebe budeme tak dlouhou dobu, jsme začali řešit, jak to bude dál se společným bydlením. Honza mi hned navrhl, že mi bude po celou dobu posílat peníze na nájem, abych vše zvládla. To jsem ale odmítla. Vzít si více práce z časových důvodů také nepřicházelo v úvahu. Po dlouhých debatách jsme došli k jedinému závěru – musím si najít spolubydlící.

Novou spolubydlící jsem našla nečekaně rychle a dokonce to vypadalo i na nové přátelství

Přes veškerý počáteční odpor jsem nakonec uznala, že je to jediné možné řešení. Nedovedla jsem si to sice představit, ale doufala jsem, že to nějak zvládnu. Projížděla jsem internet a představte si, že ve Francii je spolubydlení dokonce takřka fenoménem! Oproti tomu jsem našla i spoustu článků, které líčí problémy se spolubydlením.

Inzerát jsme zveřejnili a měli jsme štěstí, protože do týdne se nám ozvala slečna v mém věku. Sešli jsme se s ní a musím říct, že na první pohled vypadala velice pohodově a přátelsky, a tak jsme se dohodli.

Před nastěhováním nové spolubydlící, bylo nutné provést v bytě řadu oprav

Před jejím nastěhováním mi ještě přítel pomohl upravit ložnici. Doma máme postele sražené k sobě, a sdílet manželskou postel s cizí holkou bylo samozřejmě nepřípustné.

Velká nevýhoda našeho bytu spočívá v tom, že jediný prostor, kde se dá spát, je právě ložnice. Nemáme žádnou místnost pro hosty a podobně. Nedalo se ale svítit, musela jsem se kousnout a ustát to i za těchto podmínek.

Po týdnu společného soužití jsem byla přesvědčená, že to zvládneme

Přítel odjel a nová slečna jménem Katka se nastěhovala. Všechno vypadalo výborně. Byla velice přátelská, milá, ochotná, pořádná, vše po sobě uklízela a vypadalo to, že z nás dokonce budou kamarádky. Volala jsem příteli, že se nemusí ničeho bát, že je vše super. V té době jsem ještě netušila, jak moc jsem se mýlila. 

Přetvářka brzy skončila

Nyní už je to několik týdnů, co společně bydlíme a já jsem zoufalá. Po pár dnech milá Katka přestala hrát svoji hru dokonalé holky, a bylo vymalováno. Není zlá, to vůbec ne, je to ale šílená bordelářka. Neuklidí si po sobě vůbec nic. Každý den v kuchyni nacházím neumyté nádobí a o tom, že jí zplesnivělo jídlo v ledničce ani nemluvím.

V koupelně po ní na zemi vždy zůstává vrstva vody, pasta všude po umyvadle a špinavé zrcadlo. O účtu za vodu, který nám přišel a několikanásobně přesáhl naši obvyklou spotřebu, se ani nechci vyjadřovat.

Domluva byla nutná, ale bohužel zcela zbytečná

Zkusila jsem to po dobrém, uvařila jsem kávu (do mých vlastních šálků) a snažila se Katce jasně vysvětlit, že takhle to prostě dál nepůjde. Následovala zoufalá reakce, pláč a výčitky, že jsem k ní nespravedlivá, že si vymýšlím, a že ona žije úplně normálně a přece za nic nemůže. Mé argumenty s ní ani nehnuly.

Nezbývá mi nic, než zatnout zuby a vydržet to i zbývající měsíce. Už teď vím, že si budu o to víc vážit svého dokonalého přítele a bydlení s ním, až se vrátí.

Máte také zkušenosti se spolubydlením? Podělte se o ně, ať vím, že v tom nejsem sama.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*