Ambiciózní manželka? A proč ne

Můj manžel mi stále vyčítá, že jsem kariéristka a nestarám se o rodinu. Je pravda, že mě moje práce zajímá a věnuji ji spoustu energie. Ale svého manžela a děti bych nevyměnila za nic na světě. Manžel mi ale nevěří, myslí si, že vidím jenom práci a o ně se nestarám. Myslím, že mu vadí i to, že vydělám více  než on. Přitom já si na tom nezakládám. Mám pocit, že s naším manželstvím to jde proto z kopce. Co mám dělat, aby se nám nerozpadlo?

Názor odborníka na tento problém

Odmalička nás ovlivňuje tradiční pojetí úlohy ženy a muže. Žena je ta, která se stará o děti, vaří, peče, uklízí – zkrátka udržuje teplo rodinného krbu. Muž podle tohoto chápání se stará o to, aby měla rodina z čeho žít. To mnozí muži i dnes chápou jako svou nejdůležitější roli – uživit rodinu. A můžou se skutečně cítit méněcenní, když se jim to nedaří v takové míře, v jaké by chtěli. To není pověstná mužská ješitnost, která je nutí vydělávat větší peníze. Je to více či méně vědomý tlak na svědomí, zodpovědnost za rodinu.

Dnes už však v mnohých rodinách nejsou tak jasně vymezené role. V první řadě by dnes málokterou rodinu uživil jen jeden plat. Ženy tedy pracují také – a ne jen pro peníze. Mnohé cítí potřebu využívat svůj „talent“ i za hranicemi rodiného kruhu a domácnosti. Muži zase vaří, pečou, starají se o děti… Manželé se stávají rovnocennými partnery. To, jak mají být rozdělené povinnosti a pravomoci v rodině, už není tak jasné. Je úkolem každého manželského páru, aby si vybudoval svou vlastní rovnováhu. Ta by měla vycházet ze zájmů partnerů, jejich temperamentu, ale i vzdělání a různých schopností a zručností.

Různá očekávání

Mnohým neshodám v manželství by se dalo předejít, kdyby se nad těmito věcmi zamysleli mladí lidé už před manželstvím. Žena se zpravidla nestane ambiciózní a ctižádostivou najednou, z ničeho nic. Pravděpodobně už před tím měla své cíle v  zaměstnání, koníčky… Obvykle je muž  zpočátku rád, že má tak aktivní a úspěšnou ženu, ale za nějaký čas mu začne překážet, že ho doma nečeká každý den teplá večeře a že manželka je méně často doma než on. Proto je důležité si před svatbou promyslet, co čekám od své ženy – a tuto představu porovnat se svou vyvolenou. Když vidí, že partnerka je jiná a i naše představy o manželství se různí, jsou dvě možnosti: změnit své představy, nebo vyměnit partnerku.

Co však dělat tehdy, když si tento problém uvědomí manželé až  v manželství? Tady už odpadává možnost snadněji změnit partnera nebo partnerku a zůstává druhá možnost – přizpůsobit své představy situaci. Přičemž ze svých nároků musí často ustoupit oba partneři. Jen společnými rozhovory a ústupky můžou dojít ke kompromisu, který by vyhovoval oběma.

I žena má právo se realizovat ve své práci. Ale tím, že se vdala a porodila děti, vzala na sebe i zodpovědnost za rodinu. Proto by měla i rodinu začlenit do svého časového rozvrhu. Stejnou povinnost má však i manžel. Když jsou zaměstnaní oba, měli by se oba podílet na výchově dětí a o plnění povinností v domácnosti. Když se manžel rozhodne vše nechat na manželce, často se stává, že manželka má tendenci se z trucu manželovi na zlost zapřít a vše nechat jak je, aby viděl, že ona není služka a co všechno bez ní nefunguje. Nejlepší je pokusit se najít rozumný kompromis.

Rozdělení moci

Ale když manžel vyčítá manželce, že se málo stará o domácnost, ve skutečnosti nemusí vždy jít o to, že by chtěl mít stále teplou večeři. Možná má jen pocit, že pomalu slábne jeho důležitost v jejím životě, že se od sebe vzdalují – jednoduše řečeno by chtěl se svou ženou trávit více času, cítit její přítomnost. A možné je i to, že ho k těmto výčitkám vede vzpomínaný pocit méněcennosti. V takovémto případě je dobré uvědomit si, že to, kolik času člověk věnuje své práci, ani to, nakolik je vní úspěšný, nevypovídá o jeho vnitřní hodnotě. Každý má své priority i své přednosti jinde. Proto není namístě, když se muž cítí meněcenný kvůli ambiciózní manželce. Ona dělá to, co ji baví, a on má taky možnost trávit čas tak, jak je mu příjemné. A není důležité, že jejich domácnost nebude tip-top!

Často jsou kamenem úrazu finance. Muži, kteří vydělávají méně než jejich manželky, můžou mít pocit, že ztrácejí morální právo rozhodovat v rodině, prosadit si své představy a podobně. Avšak peníze rozhodují o rozdělení pravomocí v rodině jen tehdy, když jim toto výsadní právo manželé svěří. V naší společnosti bohužel jednotlivé profese nejsou oceňovány podle jejich náročnosti, podle energie, kterou od člověka vyžadují. Nepřidávejme jim  větší význam, než mají. Manželé se můžou rozhodnout, jestli budou brát plat jako souboj, nebo jednoduše řečeno jako společný příjem, který patří oběma stejně. Když chtějí peníze oddělit od rozdělení „moci“ v rodině, je nevyhnutelné, aby si navzájem nevyčítali nízký nebo vysoký příjem – ani v těch nejnepříjemnějších hádkách. Jen tehdy pro ně peníze budou prostředkem k příjemnějšímu životu, a né červotočem, který rozežere jejich vztah.

Zde někdeje i odpověď na otázku, co dělat, aby to v manželství kvůli kariéře nešlo z kopce. Popovídat si v tomto smyslu s manželem, pokusit se ho přesvědčit, že váš příjem je i jeho příjmem. A nikdy mu jeho nižší plat nepřipomínat. A pomůže, když po všech svých povinnostech najdete čas i na něho, aby stále cítil, že je pro vás důležitý. Je potřeba do každého vztahu neustále investovat energii a živit ho, aby nevychladl.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*