Černá labuť aneb každý jsme originál

Buď černou labutí

Skoro každá dívka či žena, ať je sebevíce krásná, se občas postaví před zrcadlo a hledá své nedostatky. Nedostatky, které často vůbec neexistují, nebo je ostatní nevidí a nepovažují je za nedostatky.

Říká si: „Kdybych měla jiné vlasy.“, „Kéž bych měla zářivější zuby.“, „Proč nemůžu mít jiný nos?“, „Proč jiné mají to, co já ne?“, „Proč nemám sjednocenou barvu pleti?“… Proč, proč, proč?!
Pokud nenajde vzhledové nedostatky, hledá dál, jinde… „Moje chůze je opravdu strašná.“, „Neumím pořádně mluvit.“, „Jsem moc stydlivá.“, „Určitě působím na lidi jako holka z jiný planety.“

 

Jestli vám to pomůže, já jsem taková taky. Říkám si to skoro denně. A nezůstávám jen u vzhledových nedostatků, ale i u těch jiných.

 ALE…

…každá osoba, každý jedinec, každá duše, každá myšlenka, KAŽDÝ JSME JINÝ! A to je na tom to krásné! To přece neznamená, že jsme horší nebo divní. Každý jsme dostal šanci být originálem, kdy nás druzí můžou považovat za „divné osoby“ jen proto, že jsme jiní…

Je jen na nás, zda se budeme řídit druhými, nebo se z nás stane „černá labuť“ mezi bílými. Jak se zpívá v jedné písni: „Ako čierna labuť, čo závidi iným biele krídla. Sama nevie, že je vzácna pretože je iná!“

(zdroj: http://peskockamyskakun.blog.cz/0911/4)

Je to jen na nás.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*